Radiové měření spotřeb energií

Radiové měření spotřeb energií

Budoucnost patří rádiové technologii  aneb dálkové odečty

a monitoring spotřeb tepla a vody v objektech a bytech

Pro indikaci či měření spotřeb jednotlivých médií či energií v bytech a nebytových prostorech, ale v zásadě i v celých objektech, se používá celá řada přístrojů, které je třeba v určitých intervalech odečítat, zjištěné hodnoty zaznamenat a následně zpracovat. Pro takový účel je nejvhodnější rádiová technologie, která nesmírně zrychluje a zjednodušuje odečtový proces a to především proto, že eliminuje vliv „lidského“ faktoru, a to, obrazně řečeno, na obou stranách barikády. Nevyžaduje přítomnost uživatelů bytů v době odečtů a jejich nezbytnou spolupráci počínající otevřením bytových dveří a končící stvrzením odečtů podpisem, ale eliminuje i možné chyby v zápisech prováděných pracovníkem odečtové služby, ale třeba i jeho nedochvilnost či absenci.

Moderní technologie společnosti istaČeská republika s.r.o. je na trh uváděna pod označením symphonic®3 sensor net zahrnující tzv. koncové přístroje, komunikační uzel a automatizovanou síť pro přenos dat.  Koncovými přístroji jsou nejčastěji indikátory topných nákladů (doprimo® 3 radio) a bytové vodoměry (domaqua® radio). Komunikační uzel, memonic®3 radio koncentruje veškerá data až tisíce koncových přístrojů a prostřednictvím sítě GPRS je přenáší k dalšímu zpracování. Navazující systém zpracování a transferu dat AMM System pak zabezpečuje jejich přenos, řazení, archivaci a export do navazujících softwarových aplikací, jakými jsou ekonomické a energetické monitoringy i programy pro rozúčtování nákladů na teplo a vodu. Systém pracuje obousměrně, což neznamená jen to, že na základě vyslaného požadavku lze provést např. neplánovaný nebo opakovaný odečet, ale všechny prvky objektové rádiové sítě lze touto cestou konfigurovat, programovat a testovat – jinými slovy – dálkově spravovat.

Díky takovému systému lze sledovat, zda v objektu nedochází v oblasti spotřeb k nežádoucím jevům, které je možno v měsíčním rastru nejen snadno identifikovat, ale i odstranit, zatímco v roční sumě jsme obvykle postaveni takříkajíc před hotovou věc a prostor k nápravě je minimální a navíc nápravou lze obvykle ovlivnit až následující zúčtovací období.

Dodejme, že „anomálie“ v dílčích spotřebách mohou být způsobeny i problémem samotného měřidla – i tady měsíční monitoring pomůže takový problém odhalit a umožní včas zjednat nápravu. Systém tak chrání i uživatele bytů před nesprávnými náměry a důsledky z nich plynoucími.

Pro modelový objekt o 100 bytech je časové rozložení nákladů a měsíční náklad po desetiletou dobu životnosti systému následující:

Časové rozložení nákladů celého období                                                  Měsíční náklad na 1 byt pro celé období                                                                                                                                                     

systém              1.rok        5.rok          7.rok         9.rok                              systém                     Kč/byt a měsíc
standardní         58 %        14 %          14 %         14 %                             standardní                   38,-
rádiový             70 %        10 %           10 %         10 %                             rádiový                       55,-

Jsou-li dnes každodenním tématem ceny energií (a můžeme si být jisti, že se to nezlepší), pak optimalizace jejich spotřeby a hledání úspor je přirozeným důsledkem objektivně existujícího stavu. A tak můžeme známou poučku „mám-li šetřit – musím měřit“ rozšířit i na optimalizaci spotřeb na základě průběžného monitoringu. Jen relevantní a srovnatelná data pomohou odhalit podezřelé odchylky i podezřelé chování. Při trendu trvale rostoucích cen energií a vody si můžeme být jisti, že navýšená investice do měření umožňující průběžný monitoring přinese své plody velmi brzy.