/ Knihovna
Otázky a odpovědi
Dotaz:
Subject: Fwd: "potížista" odpady
Pane právníku Letocho, potřebovala bych nyní poradit v jedné záležitosti, která nastala při výměně odpadového potrubí v našem domě. Měli jsme odsouhlaseno, že výměna odpadů bude v domě provedena. Vybrali jsme firmu Voluma. Všichni s výměnou souhlasili a počítali s tím. Včera se jedna sousedka rozhodla, že řemeslníkům nedovolí práce v jejím bytě udělat. Důvodem bylo nepřístupné stoupačkové jádro. Prý si to udělá sama. Jelikož počínání této majitelky bytu je nepředvídatelné, potřebovala bych jako pověřený vlastník poradit, jak v tomto případě postupovat. Zamýšlím napsat ji nějaké stanovisko naší SVJ a potřebuji poradit:
1. Porušila majitelka tímto způsobem naší dohodu nebo je její postup možný, tedy ten, že prohlásila, že si to udělá sama?
2. Pokud nemá přístupné stoupačkové jádro, jaký zákon porušila?
3. Pokud si výměnu odpadového potrubí udělá sama, může od SVJ požadovat úhradu za tuto výměnu separé?
Prosím o doporučení nějakého stanoviska, abychom měli jako SVJ svévolné jednání s touto majitelkou právně podložené. Děkuji a zdravím xxxxxx Odpověd: Subject: RE: "potížista" odpady
Vážená paní xxxxxxx,
stoupačky jsou společnou částí domu, přičemž každá společná část domu musí být v případě potřeby vlastníkem zpřístupněna, a to včetně přístupu do jednotky (bytu) ve smyslu § 13 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. K Vašim dotazům tedy uvádím:
1) Popsané počínání je v rozporu se zákonem o vlastnictví bytů, majitelka nejen že musí respektovat usnesení shromáždění vlastníků jednotek, ale nadto nemůže provádět žádné práce na společných částech domu bez souhlasu společenství vlastníků jednotek.
2) Došlo k porušení ustanovení § 13 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů.
3) V zásadě ano, ale je na vůli shromáždění vlastníků jednotek zda tuto náhradu poskytne, v jaké výši a zda naopak nebude shromáždění požadovat uvedení do původního stavu a úhradu nákladů spojených s dodatečným řešením vzniklé situace (např. pokud bude výměna provedena neodborně anebo nevhodně vzhledem ke zbylým částem stoupaček).
Pro informaci posílám též techničce SBD Praha pro Váš dům Karolíně Vaňkové.
V případě dotazů či připomínek se na mě prosím obraťte.
S pozdravem
JUDr. Marek Letocha
právník
Dotaz : Dobrý den, mám tento dotaz. Moje matka vdova, má malý byt na ČM /družstevní byt, není OV/.
Já, její dcera, jsem tam bydlela a byla přihlášena k pobytu u ní několik let. Před 4 lety jsem dostala magistrátní byt, kde jsem v nájmu a také trvale přihlášena. Maminka je stará a já se chci zeptat, zda nebude mému dědictví k matčině bytu na překážku, že obývám malý magistrátní /státní/ byt? Jde mi to, abych byt zdědila a to si přeje i moje matka. Jsem jediná dědička. V případě nutnosti bych po smrti matky magistrátní byt třeba i vrátila /to v krajním případě/. Podílím se i nadále na opravách v matčině bytě. Děkuji Odpověď :
Dědění členských práv a povinností v družstvu probíhá bez ohledu na to, zda pozůstalý je nájemcem ještě jiného bytu. Nájem magistrátního bytu poté, co zdědíte družstevní byt, by mohl být rizikem pouze v případě, že družstvo jako pronajímatel družstevního bytu anebo magistrát jako pronajímatel obecního bytu by uvažovaly o uplatnění
A) výpovědního důvodu podle § 711 odst. 2 písm. c) občanského zákoníku- „ má- li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt“ – anebo
B) výpovědního důvodů podle § 711 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku- „ neužívá – li nájemce byt
bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas“.
Dotaz : Hezký den.
Jsme s manželkou již třicet roků členy SBD a řádně platíme do spol. fondu údržby a oprav. Po splacení anuity byl byt převeden do našeho OV. Nyní bude samosprávou svolána členská schůze, kde většina členů pravděpodobně prosadí a odhlasuje rozsáhlou rekonstrukci pláště objektu se zateplením, výměny oken v bytech a spol. prostor, výtahy atd. přes v nedávné době zvýšenou částku do fondu na 25.-Kč/m2 nebude naspořená částka ve fondu údržby stačit a bude použit několika milionový úvěr. Máme obavu, že budeme donuceni ručit za úvěr byty jednotlivců nebo jiným způsobem a přehlasováním být součástí splácení úvěru, který si však nemůžeme dovolit.
Dotaz zní: V případě, že vystoupíme ze členství v SBD, jaké bude naše postavení vůči ostatním členům z hlediska financování stavby a splátek. Nebudeme nést větší finanční zátěž než členové ?
Pozn. : Jak se můžeme bránit proti finančně megalomanské rekonstrukci ? Odpověď : K ručení za úvěr svou bytovou jednotkou nemůžete být donuceni, protože podle § 9 odst. 2 zákona č. 72/1994
sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, lze sjednat smlouvu o zástavním právu k jednotce (bytu) pouze souhlasem jejího vlastníka. Vystoupení z družstva (SBD) nic neřeší, protože členství v družstvu a členství ve společenství vlastníků jednotek jsou rozdílné věci – členství v družstvu je nepovinné, ovšem členství ve společenství je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Člen družstva i nečlen družstva, oba členové společenství, se budou podílet na rekonstrukci
stejně. Rozhodování o všech činnostech týkajících se společných částí domu probíhá v souladu s citovaným zákonem většinovým hlasováním, takže není možné se z určitého většinového rozhodnutí „ vyprostit“. Podle § 11 odst. 3 citovaného zákona však, jde – li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl, přičemž právo je nutno uplatnit u soudu do 6měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
Dotaz : Syn má nájemní smlouvu k obecnímu bytu ,jehož nájem jsem na něj před lety převedla. Současně jsem na něj převedla členská práva z družstva založeného za účelem odkoupení domu od obce. K odkoupení však zatím nedošlo, byt je stále obecní. K jeho odkoupení má dojít zhruba do půl roku. Mezitím se syn oženil, jeho žena však vlastní byt v jiném městě a nájemní smlouva na předmětný byt na ni nebyla jako na manželku rozšířena, ani není členkou družstva. Máme zájem, aby byl dům odkoupen jako družstevní a poté byt do osobního vlastnictví synova. Jakým způsobem je nutno pokračovat? Spadá vůbec nabytí bytu za těchto podmínek, kdy syn získal nájemní smlouvu před uzavřením manželství, během manželství jsem na něj převedla členská práva k bytu (ač zatím v nefunkčním družstvu) a jeho žena není ani nájemcem , ani členem družstva, do SJM?? Odpověď : Podle § 704 odst. 1 občanského zákoníku stal – li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Z toho plyne, že ačkoliv syn má nájemní smlouvu z doby před manželstvím, je spolu s manželkou nyní společným nájemcem obecního bytu. Podle § 703 odst. 2 občanského zákoníku vznikne – li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu manžely i společné členství manželů v družstvu, z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. U níže uvedeného případu je situace zvláštní v tom, že spolu s členstvím Vašeho syna v družstvu nevzniklo dosud právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu – nájemní smlouva s družstvem nemůže být uzavřena, když dům je ve vlastnictví obce. Jakmile však právo na uzavření nájemní smlouvy vznikne, vznikne i společné členství manželů v družstvu. V případě společného členství v družstvu je následně byt převáděn do společného jmění manželů. Společné členství v družstvu zaniká pouze rozvodem nebo smrtí.
Obávám se tudíž, že tím , že dojde ke vzniku práva na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu (po prodeji domu, příp. po splnění dalších podmínek převodu bytu do vlastnictví podle stanov družstva) za trvání manželství, nelze se vyhnout tomu, že vlastnictví bytu bude spadat do společného jmění manželů. Manželé však mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů, a to i do budoucna (§ 143a občanského zákoníku).
Dotaz : Dobrý den, má právo člen BD zplnomocnit jinou osobu, která není členem BD, aby mohla nahlížet do dokumentů
družstva? Jedná se o výběrové řízení, smlouvy apod. Děkuji za odpověď. Odpověď : Vzhledem k tomu, že žádný právní předpis neurčuje, že výkon práv a povinností člena družstva by byl osobní povahy a nebylo by možné k jejich výkonu zmocnit jinou osobu, je tento postup možný. Jinou věcí by bylo, kdyby zákaz zmocnění byl obsažen ve stanovách příslušeného družstva, nicméně v případě SBD Praha takový zákaz neexistuje.
Dotaz : Dobrý den, chtěla jsem se zeptat co všechno budu potřebovat při rekonstrukci bytového jádra v panelovém domě, jaká povolení a tak. Děkuji Odpověď : K rekonstrukci bytového jádra Vám postačí vyplněný formulář „Žádost o vyjádření ke stavebním úpravám“, který si můžete stáhnout z našeho webu nebo vyzvednout přímo v našem sídle (nebo pobočce v Satalicích) a dokumentace ke stavbě tzn. zpráva, kde bude uveden rozsah prací a nákres původního a nového stavu. Zmíněný formulář poté prosím předejte do podatelny, přičemž pro vyjádření se můžete zastavit v návštěvní den, tj. v pondělí od 14.00 do 18.00 a ve středu od 8.00 do 12.00 a od 14.00 do 18.00. naše vyjádření budete potřebovat pro stavební úřad (pokud po Vás budou požadovat ohlášení či stavební řízení k této stavbě).
Dotaz : Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kupuji byt respektive členská práva. Na bytovém družstvu se hradí poplatek za převod členských práv. Kdo tento poplatek hradí? Převodce (prodávající) nebo nabyvatel (kupující) ?Děkuji za odpověď Odpověď : Vzhledem k tomu, že finanční vypořádání při převodu členských práv a povinností v družstvu je záležitostí
Účastníků převodu, je na jejich vzájemné dohodě i úhrada manipulačního poplatku, mohou se podílet i oba polovinou stanovené částky. Pravdou je, že převodce je k družstvu v právním vztahu a při předložení smlouvy o převodu je třeba
uhradit stanovený manipulační poplatek.
Dotaz : Jsme společenství vlastníků. Lze po dohodě většiny vlastníků bytů rozpočítat úhradu teplé vody pouze podle skutečné spotřeby m3? Jsme dům s 18 byty, v každém bytě měřák teplé i studené vody a kotelnou společnou pro dům. Děkuji za odpověď. Odpověď : Vámi navrhovaný postup nelze uplatnit. Při rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové vody je třeba postupovat podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Dle § 5
odst. 2 této vyhlášky se náklady rozdělí na složku základní, která činí 30% a složku spotřební, která činí 70% nákladů celkových. Základní složka se rozdělí mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
Spotřební složka se rozdělí mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
Dotaz : Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda je možné od Vás získat kopii smlouvy pojišťující nemovitost ve správě SBD Praha. Znění smlouvy stažené z vaší internetové stránky banku neuspokojilo. Mnohokrát děkuji. Odpověď : Kopii pojistné smlouvy (resp. její příslušné části) je možné získat na technicko-provozním úseku SBD Praha, tel: 227 229 151, e-mail: maderova@sbdpraha.cz , nebo vospel@sbdpraha.cz .
Dotaz : Po převodu bytu do osobního vlastnictví – zůstává vlastník členem družstva nebo členství automaticky zaniká ? V případě že zůstává členem družstva, je to nezbytné? Při ukončení členství předpokládám, že družstvo vrací členský vklad. Odpověď : K Vašemu dotazu ve věci členství v družstvu při současném převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva Vám sděluji následující. Dle § 24, odst.9) zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů zaniká členství nabyvatele vlastnictví jednotky bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, příp. základního členského vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková
účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu. Záleží pak na jednotlivém
družstvu, jak má toto upraveno ve smlouvě o převodu vlastnictví. V případě našeho družstva je toto upraveno v závěrečném ustanovení smlouvy o převodu tak, že nabyvatel jednotky zůstává i po převodu vlastnictví nadále členem družstva s uhrazeným základním vkladem ve výši 300.-Kč dle stanov družstva. Vlastník jednotky však členem družstva, pokud nemá zájem , být již nemusí, své členství v družstvu může zrušit. V případě našeho družstva má však vlastník bytu – nečlen družstva vyšší poplatky na správu než vlastník bytu- člen družstva. Při skončení členství v družstvu záleží na úpravě stanov příslušného družstva. Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu družstva. V našem případě je schválený poplatek při zrušení členství ve výši 300.-Kč, takže po odečtení tohoto poplatku z hodnoty členského podílu zůstává členský podíl vůči bývalému členu vypořádán. Znovu však zdůrazňuji, že podrobnější úpravu členství, jeho vzniku a zániku upravují, dle § 227 obchodního zákoníku, stanovy každého družstva.
Dotaz : Dobrý den, zajímalo by mě, zda vy jako správce budov máte na starosti topení. Již týden jsou venku dost nízké teploty a topení je ledové. Máme malé dítě a v bytě dost velkou zimu. Kdo v tomto rozhoduje? Odpověď : Vyhláška 152/2001 Sb., stanoví, že: (1) Otopné období začíná 1. září a končí 31.května následujícího roku. (2)
Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, kdy průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod 13st. C. Ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty na 13st. C pro následující den…(5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků (spotřebitelů) se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje- li to průběh venkovních teplot a připouští -li to technické a zásobovací podmínky. Jelikož podmínky stanovuje předpis, správce objektu nemůže o zahájení resp. Obnově vytápění rozhodovat.
Dotaz : Je nájemník bytu s regulovaným nájmem povinen hradit provoz výtahu ? A platí to i pro byt v přízemí? Odpověď : Podle stávajících pravidel právních předpisů platí, že na nákladech spojených s výtahem se podílí všichni obyvatele domu. Je ovšem možná odlišná dohoda – v rámci družstva schválením usnesení na členské schůzi, v rámci společenství vlastníků jednotek pak pouze se souhlasem všech vlastníků.
Dotaz : Bydlím ve vchodě, který tvoří družstvo nájemníků. Chci pronajmout můj byt v tomto družstvu a nevím kdo o tom musí rozhodnout, musí –li se svolávat schůze atd. Odpověď : Pokud jste nájemcem a nikoliv vlastníkem bytu tj. užíváte byt na základě nájemní smlouvy, je družstvo pronajímatelem. Pro přenechání bytu do podnájmu je podle § 719 občanského zákoníku nutný písemný souhlas pronajímatele, tj. družstva. Porušení této povinnosti je jedním z důvodů, pro který může být daná výpověď nájmu bytu. Pokud není ve stanovách Vašeho družstva uvedeno jinak, písemný souhlas může vydat představenstvo družstva.
Dotaz : Je nutná ohlašovací povinnost při výměně oken na celém bytovém domu ? Odpověď : V případě splnění podmínek SBD Praha, které na vyžádání proti podpisu obdržíte u technika vašeho objektu není nutné výměnu oken ohlašovat stavebnímu úřadu.
Dotaz : Dobrý den, v jednom z pokojů v družstevním bytě, který spravujete je okno v podstatě v havarijním stavu – zkřížené
natolik, že víceméně nejde otevírat. Když už se ho podaří otevřít, je pro opětovné uzavření nutné použít takovou sílu, že hrozí vysypání skla nebo rozštípnutí rámu. Jak je možné postupovat při řešení tohoto problému ? co je nutné předložit, aby bylo družstvo schopné odstranit tento havarijní stav ? Odpověď : Dle stanov SBD Praha hradí opravy resp. výměny výplní otvorů (oken, dveří) nájemce takového bytu.
Dotaz : Kdy může vzniknout Společenství vlastníků v objektu, který je ve správě a (částečném) vlastnictví (stavebního)
bytového družstva – až počet vlastníků v objektu dosáhne 75% nebo lze je založit už dříve? Odpověď : Jedná- li se o stavební bytové družstvo, které je povinno převádět byty do vlastnictví svých členů bezplatně, vztahuje se na něj kdysi místo § 9 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., v platném znění někdy i § 9 odst. 4. Rozhodujícím faktem je, zda družstvo převedlo alespoň jednu jednotku (byt) bezplatně do vlastnictví člena družstva před 1.červencem 2000, tedy přede dnem účinnosti zákona č.103/2000 Sb. Pokud k tomuto převodu před oním datem došlo, splnilo družstvo podmínku výkonu správy podle § 9 odst. 4 cit. zákona a společenství vlastníků jednotek v něm vzniká až po poklesu spoluvlastnického podílu družstva na společných částech domu pod 25%. Pokud však k převodu první jednotky v domě došlo až po 1.červenci 2000, vztahuje se na vznik společenství v domě obecný princip § 9 odst. 3 cit. zákona, kdy společenství vzniká poté, co jsou v domě
tři různí vlastníci jednotek.
Dotaz : Dobrý den, jsem majitelem bytu ve Vámi spravovaném objektu a členem družstva. V katastru nemovitosti jsem si všiml, že u bytů v tomto objektu, které nebyly převedeny do OV a jsou tedy ve vlastnictví družstva, bylo založeno řízení , kde je Česká konsolidační agentura jako zástavní věřitel. Můžete mi prosím sdělit, o jaké řízení se jedná? Odpověď: Jedná se o standardní řízení o výmazu zástavního práva. Při převodu vlastnictví kteréhokoliv bytu, na jehož výstavbu přispěl stát a na kterém tak vázne právo (resp. České konsolidační agentury), dochází zároveň výmazu zástavního práva v té míře, jako odpovídá převáděnému bytu. Ostatní (zatím nepřeváděné) byty tomuto zástavnímu právu podléhají nadále, a to až do doby splácení státního úvěru, ke kterému dochází právě při převodu vlastnictví. Vzhledem k tomu, že zástavní právo je jedno pro všechny byty v domě,při výmazu i u jen jednoho bytu jsou řízením dotčeny všechny zbývající byty.
Pro ověření sdělených skutečností je možno v sídle družstva po předchozí domluvě na tel.227 229 401 (paní Pavlíková, e-mail:
pavlikova@sbdpraha.cz) nahlédnout do návrhu na výmaz zástavního práva se shodným číslem jednacím.
Dotaz : Ráda bych věděla jak řešit problémy se sousedy, jedná se o hlasitou hudbu nebo spíše dunění, díky kterému je náš byt neobyvatelný. Vzhledem k tomu, že máme malé dítě a nelze se sousedy dohodnout- ignorace zvonění a bušení- ráda bych věděla jak tento problém řešit. Odpověď : Existuje následující právní možnost řešení. Za prvé je možno kontaktovat zástupce Vašeho domu (předsedu výboru samosprávy) a požádat ho řešení situace (případně je možno se též obrátit písemně přímo na SBD Praha, podle místa Vašeho bydliště budˇ Střížkovská 1/29a,180 00, Praha 8, nebo K Nádraží 19/3,190 15 Praha 9). Za druhé je možno se obrátit na přestupkovou komisi úřadu Vaší městské části (případně též na městkou policii), která může řešit uvedenou věc jako přestupek.
V případě dalších dotazů či připomínek se na nás prosím obraťte.
Dotaz : Má vliv počet přihlášených osob na výši nájemného ? Jak se dozvím, kolik osob je nyní nahlášeno v mém bytě? Odpověď : Počet osob v bytě nemá vliv na výši nájemného nebo příspěvku na správu. Výše se stanoví podle velikosti spoluvlastnického podílu. Možnost změny je pouze u záloh na vodné a stočné, teplou vodu a teplo. Počet hlášených osob v bytě Vám řekne Hana Pavlíková, vedoucí členské evidence SBD Praha, tel. 227 229 401, e-mail : pavlikova@sbdpraha.cz
Dotaz : Jak často se musí konat shromáždění vlastníků bytových jednotek a kdo odpovídá za jeho svolávání ? Odpověď : Shromáždění se musí podle zákona konat alespoň jednou ročně. Za svolání shromáždění je odpovědný výbor nebo pověřený vlastník, může být však také svoláno z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají alespoň hlasů v domě. Důležitou podmínkou toho, aby shromáždění bylo usnášeníschopné je, aby se shromáždění zúčastnili vlastníci s nadpolovičním počtem hlasů v domě. V opačném případě nemůže shromáždění přijímat žádná rozhodnutí. Účast na shromáždění lze nahradit plnou mocí, kterou příslušný vlastník zmocní kteroukoliv osobu k účasti a hlasování. Zdá se ovšem, že neexistuje žádná pozemská síla, která by v některých domech donutila vlastníky k jakékoliv aktivitě (tedy buď účasti na shromáždění anebo k udělení plné moci). Že takové počínání může mít pro společenství závažné důsledky, není jistě třeba připomínat.
Dotaz : Jsem členem družstva – nájemce. Chci přepsat byt na dceru. Mám si byt převést do svého vlastnictví a pak jej přepsat na dceru anebo obráceně? Odpověď : Praktičtější je druhý způsob. Převod členství na dceru je méně komplikovaný a je rychlejší, protože proběhne pouze na základě dohody mezi Vámi a vaši dcerou. Bytové družstvo nemůže podmiňovat tento převod svým souhlasem. Některá družstva (např. SBD Praha) poskytují svým členům vzor takové dohody o převodu členství, aby nedošlo k nepříjemným omylům při převodu, případně k neplatnosti celého převodu členství. Následně nic nebrání Vaší dceři převést si byt do vlastnictví, bude-li chtít. Pokud by byl zvolen první způsob, musel byste vyčkat vyřízení převodu vlastnictví na sebe katastrálním úřadem, potom převést vlastnictví bytu na dceru a znovu vyčkat vyřízení katastrálním úřadem, tentokrát na Vaši dceru. S tímto způsobem jsou též spojeny vyšší náklady (znalecký posudek, daň z převodu nemovitosti aj.).
Dotaz : Jsem členem SBD Praha – nájemcem bytu a zatím se mi nechce z osobních důvodů převádět byt do svého vlastnictví.
Jak dlouho ještě budu mít na převod nárok ? Odpověď : Splňujete-li podmínky zákona o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), máte zákonný nárok na bezúplatný převod vlastnictví až do 1.července 2010 (čl. II bod 1. a čl. IX zákona č. 103/2000 Sb.).
SBD Praha je však podle svých stanov povinno převést Vám bezplatně vlastnictví bytu i po tomto datu (čl. 102 odst. Stanov SBD Praha)
|
Info Panel
