/ O firmě

Historie

 Historie družstva

Stavební bytové družstvo Praha (dále jen „SBD Praha“ nebo „družstvo“) bylo založeno jako Stavební bytové družstvo zaměstnanců n.p. ČKD Praha z rozhodnutí Rady ONV v Praze 9 č.j. Ra/924 z 2.6.1959 a zapsáno v podnikovém rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1 v oddílu Db, vložce 22, dne 8. června 1959. V letošním roce tak SBD Praha oslaví své padesáté „narozeniny“.

Obchodní firma družstva se v historii změnila v roce 1980 na Stavební bytové družstvo ČKD Praha, v roce 1993 na Stavební bytové družstvo pro Prahu 9 a konečně v roce 2002 na dnešní Stavební bytové družstvo Praha jako reakce na změnu charakteru činnosti družstva, jeho členů a klientů, ale také na změny ve správním členění hlavního města Prahy.
Členská základna družstva se postupně rozrostla na více jak 8.000 členů družstva, kteří užívali byty a garáže ve vlastnictví družstva. S naplněním zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů došlo v konci devadesátých let minulého století a hlavně pak na počátku tohoto století k zásadní majetkové transformaci družstva převodem rozhodující části bytových jednotek a části garážových jednotek do vlastnictví členům družstva. V současné době se počet jednotek ve vlastnictví družstva snížil na necelých dvacet procent původního počtu.

Aktivity SBD Praha se s narůstajícím počtem převedených jednotek postupně přizpůsobovaly novým podmínkám. Hlavní úsilí bylo zaměřeno na navázání smluvních vztahů s nově vznikajícími společenstvími vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) v domech, které byly původně ve vlastnictví družstva. V roce 2000 bylo ve vlastnictví či správě SBD Praha 86 domů, z nichž ukončilo spolupráci v uplynulých devíti letech pouze šest domů. Všechny ostatní domy služby SBD Praha využívají a zůstaly tak dobrými a váženými klienty družstva.
Od roku 2005 se SBD Praha začalo více orientovat na správu nově vznikajících subjektů (SVJ či BD). Nové klienty a zákazníky postupně získávalo převážně díky privatizaci obecního bytového fondu, nové bytové výstavbě, spoluprací s vlastníky bytového fondu (s privátními firmami i s městskými částmi), ale také přechodem od jiných firem, zabývajících se správou nemovitostí. O úspěšném počínání SBD Praha na poli správy bytových domů nejlépe svědčí dnešní stav více než 250 domů ve správě družstva s více než 18.000 jednotkami. SBD Praha se tak v novodobé historii pražského bytového družstevnictví definitivně zařadilo mezi největší subjekty, které pro bytové domy zajišťují jejich správu a provoz. Počet zaměstnanců se od roku 2000 téměř zdvojnásobil na současných 52, z toho třetinu tvoří vysokoškolsky vzdělaní pracovníci.

S růstem počtu klientů SBD Praha se logicky vyvíjelo i portfolio služeb, které družstvo svým členům a klientům nabízí. Od původního sledování plateb měsíčních záloh, upomínání a vyúčtování, evidence členů družstva podle jednotlivých samospráv, oprav a provozu bytového fondu, zajištění dodávek a měření spotřeb energií se dnešní podoba služeb a aktivit SBD Praha hodně posunula. Dnešní výčet je výsledkem aktivit družstva samotného, ale i spolupráce s ostatními většími bytovými družstvy v Praze v rámci Družstevního marketingového sdružení České republiky (DMS ČR), které vzniklo v roce 2003. SBD Praha bylo zakládajícím členem tohoto sdružení.

Vedle hlavních činností (ekonomických, technických a správních) se nabídka služeb pro spravovaná SVJ a BD postupně rozšiřovala o vedení a správu bankovních účtů se zvýhodněnými sazbami, systém velmi výhodného pojištění (včetně rozšíření na domácnosti a vozový park jednotlivých uživatelů jednotek v domech ve správě družstva) s návazností na nonstop technickou asistenci s elektronickým záznamem všech zásahů a následnou automatickou likvidací pojistných událostí ve společných částech domů, široký benefitní program, nabídku levnější elektrické energie pro domácnosti i společné části domů, společný systém řešení internet-TV-telefon, dálkové měření spotřeb energií v jednotkách, služby bytového studia, zajištění činnosti domovníka a některé další.

Hlavní činnosti pak byly v uplynulých letech velmi výrazně rozšířeny o elektronické sledování revizí, plánování investic s pomocí při sjednávání jejich úvěrového financování včetně všech dostupných dotací, zajištění potřebných projektů, odborných posudků, činnosti stavebních dozorů, přípravu a organizaci výběrových řízení, zpracování prohlášení vlastníka budovy či změny prohlášení včetně zajištění smluv o převodech jednotek do vlastnictví členům družstva, organizaci shromáždění vlastníků jednotek včetně zajištění technického zázemí a hlasování, zpracování změn v zápisech SVJ ve zvláštním rejstříku a kompletní zpracování personální a mzdové agendy.

SBD Praha může být hrdé na padesát let své činnosti a s oprávněným sebevědomím vstupovat nejméně do další „padesátky“. Stalo se stabilním a často vyhledávaným partnerem pro své klienty z řad společenství vlastníků jednotek, bytových družstev i developerských firem na celém území hlavního města Praha i okolí. SBD Praha bude i v příštích letech usilovat o růst počtu svých klientů. Jim a stávajícím klientům bude chtít nadále poskytovat široké a efektivní služby v odpovídající kvalitě při zachování rozumné ceny.
 

Více o počátcích družstevnictví:

Historie českého družstevnictví 

• Úvod

Družstevnictví vzniklo jako účinný nástroj k řešení hromadících se hospodářských a sociálních problémů, které s sebou koncem první poloviny 19. století přinesla průmyslová revoluce a s ní nástup kapitalistického tržního hospodářství.
Družstevnictví tvořilo od svého počátku zvláštní společensko ekonomickou formu založenou na principech svépomoci, spolupráce a sociální solidarity.
První reálné družstvo se zrodilo v anglickém městě Rochdale v roce 1844. Jednalo se o družstvo ve své podstatě spotřební a jeho zakladateli proklamované zásady jsou dodnes platné.
V roce 1845 vznikl v Sobotišti na Slovensku tzv.Gazdovský spolek, jehož iniciátor Samuel Jurkovič tak realizoval de facto první spořitelní a úvěrní družstvo na světě.
Tradice českého družstevnictví, která patří k nejstarším na světě, se odvíjí od roku 1847. V tomto roce byl v Praze ustanoven Pražský potravní a spořitelní spolek, který jak sám jeho název napovídá, tvořil jakousi symbiózu spotřebního a spořitelního družstva.
Důležitým historickým momentem bylo vydání družstevního zákona v roce 1873.
Z hlediska mezinárodního družstevního hnutí je významným mezníkem rok 1895, kdy byl založen Mezinárodní družstevní svaz. Pro historii českého družstevnictví je potěšující, že u jeho zrodu stáli i zástupci českých družstev.

Ačkoliv činnost družstev byla z počátku orientována zejména na oblast spotřeby či vzájemné finanční výpomoci a nutno konstatovat, že bez potřebných znalostí a zkušeností nebyly první pokusy vždy úspěšné, přesto se družstevní myšlenka a podnikání prokázaly jako velmi životaschopné a začaly se rychle šířit a postupně zasahovat takřka do všech oblastí společenské činnosti a materiální výroby. A jestliže na počátku vznikala družstva jako záchranná síť pro sociálně nejslabší vrstvy, postupem doby začala být družstevní forma podnikání využívána i dalšími společenskými vrstvami.
Družstevní forma podnikání "stará více než jeden a půl století", založená na demokratických principech vzájemné spolupráce, pomoci a solidarity, na možnostech osobního podílu, spoluvytváření hodnot a na spolurozhodování o zásadních aktivitách družstevního subjektu, účinně pomáhá milionům lidí na celém světě i v současnosti při zlepšování jejich životních podmínek. Právě tak i v České republice družstvům právem náleží místo mezi podnikatelskými subjekty, neboť i naše družstva účelně napomáhají při řešení sociálních a ekonomických problémů naší současné společnosti a nabízejí a mohou poskytovat i mladé generaci východiska z jejich problémů.

• Období 1847 - 1918

Počátky družstevního hnutí na území současné České republiky jsou datovány druhou polovinou 40.let 19.století. Jako v okolních zemích i u nás vznik družstevnictví úzce souvisel s rozvojem kapitalistických výrobních vztahů a rozvinutím tržního hospodářství. To na jedné straně vedlo k růstu produkce, na druhé straně však způsobovalo, že "chudí se stávali ještě chudšími". V obraně proti zvyšujícímu se ekonomickému tlaku a ve snaze zlepšit svoje bídné postavení se nejvíce postižené vrstvy (dělníci ve městech a rolníci na venkově) pokoušely sdružovat do svépomocných organizací - zakládaly první spolky založené na svépomoci,solidaritě a vzájemné pomoci. Bez potřebných znalostí a zkušeností nebyly první pokusy o družstevní činnost vždy úspěšné.Přesto se družstevní myšlenka a podnikání začalo šířiti v dalších společenských vrstvách - družstva začaly zakládat i řemeslníci a živnostníci ve městech a sedláci a statkáři na venkově. Na přelomu století 19.a 20.již lze zaznamenat úspěšný rozvoj družstevního hnutí v mnoha oblastech ekonomické i výrobní činnosti a v různých vrstvách tehdejší společnosti.

• Období 1918 - 1945

Vznik samostatného Československa znamenal začátek nové etapy dějin i pro družstevnictví. Došlo k rychlému rozvoji družstev různých typů a činností. V demokratických podmínkách a funkční tržní ekonomice vytvořilo ekonomicky silné, dobře organizované a společensky významné i když nejednotné odvětví. Družstevnictví se členilo nejen podle druhu podnikání, ale i pod vlivem národnostních a politických konfliktů společnosti tzv.první republiky. Nicméně je možné konstatovat, že svého vrcholného rozmachu u nás dosáhlo družstevnictví právě v období mezi 1. a 2. světovou válkou.
Druhá světová válka a následná okupace tvrdě zasáhly i do činnosti družstev. Družstevní život byl okupačním režimem značně omezován. Přesto se družstva a jejich členové aktivně podíleli na odbojové činnosti a podpoře perzekuovaných rodin.

• Období 1945 - 1989

Poválečný politický vývoj a období totalitního režimu napsaly specifickou kapitolu historie českého družstevnictví.
Družstva a jejich členové se s nadšením pustili do obnovy válkou zničeného hospodářství. Vývoj po roce 1948 a nástup totalitního režimu však razantně poznamenal další činnost družstevnictví. Nastalo uplatňování tvrdého centralismu, jehož důsledkem byl mimo jiné silný byrokratismus a nucené fúzování družstev do velkých až gigantických celků se značným odstupem od členské základny. Byla narušována a omezována družstevní demokracie i další specifické prvky družstevního hnutí. V rámci teorie o nižší formě družstevního vlastnictví byla družstva systematicky zbavována podnikatelské iniciativy, účelově zneužívána a postupně etatizována. Došlo k likvidaci celých sektorů družstevní činnosti. Navzdory nepříznivějším podmínkám než měl státní a komunální sektor se družstva vyznačovala iniciativou, větší pružností a podnikavostí. Družstvům se podařilo vybudovat v zájmu svých členů solidně fungující síť výroby a služeb.

Více o historii a současnosti družstevnictví v ČR se dozvíte při návštěvě Muzea družstevnictví v ČR.

pozn.: článek čerpán z internetového odkazu Družstevní asociace České republiky