Historie bytového družstevnictví na území České republiky

Bytové družstevnictví u nás sahá až do 19. století. Mezi válkami zaznamenalo největší rozvoj a dokonce bylo považováno za jedno z nejvyspělejších v Evropě. Druhá světová válka činnost bytových družstev utlumila, ale koncem 50. a zejména v 60. letech propukl velký boom družstevního bydlení. Ten zastavily až reformy roku 1989, kdy se muselo bytové družstevnictví vyrovnat se změnou politických i hospodářských poměrů a přizpůsobit se tržní ekonomice. Od té doby provázely bytové družstevnictví převody bytů do vlastnictví a nová družstevní výstavba téměř nevznikala. Existující bytová družstva byla postavena zejména do role správců nemovitostí. Nynější životní situace lidí a situace na realitním trhu volají po zpřístupnění nového bydlení bez zadlužování se a tak se forma družstevního bydlení znovu oživuje. V historii bytového družstevnictví na území České republiky lze s výjimkou současné etapy (!) vždy vysledovat pozornost a hlavně finanční podporu ze strany státu. Ta měla za následek zájem o bytové družstevnictví a využití této formy zajištění bydlení pro širokou řadu zájemců.

Družstevní bydlení do roku 1945

  • 1910 - zákon o Státním bytovém fondu podpořil výrazný nárůst počtu bytových družstev
  • Po první světové válce - nedostatek bytů a nárůst stavebních nákladů, cen pozemků a úrokových sazeb u půjček a zákaz zvyšování nájemného vedlo ke snížení aktivity podnikatelů.
  • Počátky první republiky – vydána série zákonů podporujících stavební ruch - bytové družstevnictví bylo v té době zaměřené na nezámožné obyvatele a mezi válkami zaznamenalo největší rozvoj.
  • Světová hospodářská krize (1933) a období okupace ČSR přineslo omezení možnosti nakládat s družstevními byty.
  • Během druhé světové války byla vládním nařízením nová bytová výstavba zakázána.

Družstevní bydlení mezi lety 1945 a 1989

  • Po roce 1945 došlo k obnovení činnosti předválečných bytových družstev a ke vzniku nových družstev. 
  • Po roce 1948 KSČ omezovala bytová družstva, jejich majetek byl považován za součást národního bytového fondu a stát měl tendenci zasahoval do jejich fungování.  
  • Koncem 50. let vzniká nový typ – stavební bytová družstva - návrat bytového družstevnictví měl řešit nedostatek bytů a zapojit obyvatele k řešení jejich bydlení.
  • 60. léta pak znamenala rozmach stavebních bytových družstev i počtu družstevních bytů, postupně dosáhl až 56% podílu na celkové bytové výstavbě, družstevní výstavba a bydlení sehrávaly svou roli ve státní politice zaměstnanosti.
  • 70. a 80. léta -  družstevní bytová výstavba převažovala - stát se ale zaměřil na kvantitu a méně na kvalitu bytů, okolního prostředí a vybavenosti, spojování menších družstev do větších celků 

Družstevní bydlení po roce 1989

Po roce 1989 přinesla změna politických i hospodářských poměrů potřebu přizpůsobit se ekonomice založené na tržních principech. To se odrazilo i v legislativních změnách – nový obchodní zákoník, transformační zákon a zákon o vlastnictví bytů.
V roce 1992 se družstevnictví stalo součástí nového obchodního zákoníku, právní úprava družstev se přiblížila obchodním společnostem. Zákon č.42/1992 Sb., tzv. transformační zákon, poprvé upravil majetkové vztahy v družstvech.

Zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, přinesl novou úpravu vlastnických a spoluvlastnických práv k budovám a především jednotlivým jednotkám. Výrazným institutem se stalo společenství vlastníků jednotek, nejprve jako nepovinná právnická osoba, později (novelou zákona o vlastnictví bytů č. 103/2000 Sb.) jako právnická osoba vznikající ze zákona.
Bytové družstevnictví se udrželo i přes převody bytů do vlastnictví, protože množství těchto nových vlastníků zůstalo nadále členy družstev. Počátek devadesátých let minulého tisíciletí znamenal pokles bytové výstavby a postupné ukončování panelové výstavby, utlumení státní podpory družstevní bytové výstavby. Bytové družstevnictví se více orientovalo na trasformaci své majetkové struktury formou převodů jednotek do vlastnictví členům družstva a následnou správu bytových domů.
Poslední legislativní změny nabyly své účinnosti 1. ledna 2014 a jsou jimi nový občanský zákoník s úpravou bytového spoluvlastnictví a nájemního bydlení a zákon o obchodních korporacích s úpravou družstev, zvláště bytových. Na hodnocení jejich dopadů je ještě brzy, ale již nyní je zřejmé, že ve své původní podobě příliš dlouho nevydrží a bude nutné přistoupit postupně k úpravám jejich jednotlivých parametrů.

Současnost bytového družstevnictví v České republice v číslech ČSÚ

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů r. 2011 vyplývá, že je v České republice 2.158.119 domů, z toho 214.760 bytových. V nich se nachází 2.434.619 bytů. 
Z celkového počtu bytových domů je 14,4 % ve vlastnictví bytových družstev oproti 36,2 % ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Podle právního důvodu užívání je 9,4% obydlených bytů družstevních a 20,1% v “osobním” vlastnictví. 
Dlouhodobě vzrůstá počet bytů v “osobním” vlastnictví a klesá podíl nájemních a družstevních bytů, což je dáno převody těchto bytů do vlastnictví jejich nájemcům a klesajícím podílem výstavby nových bytů tohoto typu. Celkový počet dokončených bytů v bytových domech v roce 2011 je 6.487. Družstevní výstavbou bylo dokončeno pouze 203 bytů, což představuje 3,1 %.

upozornění

JSME VÁŠ PARTNER PRO KVALITNÍ SPRÁVU BYTOVÉHO DOMU

Vážení klienti, rozhodně nepropásněte...


Právě se děje

Zrušení odpoledních návštěvních hodin pro veřejnost 15. 8. 2018

Vážení klienti,


Za klienty míří letní InfoPanel

Milí klienti a příznivci SBD Praha,


Důležité oznámení pro naše klienty od dodavatele energií Veolia Energie Praha, a. s.

Oznámení o vydání nových obchodních podmínek a změně korespondenční adresy našeho obchodního partnera.


Letní úvaha o (ne)dostupném bydlení

Tak se nám nějak množí ukazatele bezpečnosti plátce hypotečního úvěru, jejichž dodržování opět postaví před další část populace hráz na cestě k přístupu...


Starší příspěvky