Vlastnictví bytu, stejně jako jeho užívání, se pojí s nemalými náklady, které musíte jako majitel hradit správci domu. Pokud byt pronajímáte, povinnost hradit některé náklady spojené s užíváním bytu přechází na nájemce a vy se tak jako pronajímatel stáváte prostředníkem mezi osobou, která byt obývá, a správcem domu. Právě vyúčtování služeb často bývá předmětem debat a nesrovnalostí.
Jakou částku bude hradit nájemce jako zálohu na služby?
Při pronajímání bytu se vyplatí promyslet nejen výši nájemného, ale také částku, kterou bude nájemce hradit jako zálohu na služby spojené s užíváním bytu. Tato částka musí být explicitně ošetřena ve smlouvě včetně detailního rozepsání všech položek. Zálohu je možné, na rozdíl od fixně sjednaného nájemného, měnit podle potřeby i jednostranně. Majitel nemovitosti má povinnost svým nájemníkům skutečné náklady na služby řádně vyúčtovat.
Co bude součástí předpisu záloh
„Do smlouvy o pronájmu nezapomeňte přesně uvést, co bude a nebude součástí předpisu záloh, které bude nájemník platit po celou dobu nájemního vztahu. Pamatujte, co je psáno, to je dáno, a v tomto případě to platí beze zbytku. Když nebudete mít ve smlouvě uvedené veškeré zálohované položky, vystavujete se do budoucna nepříjemnostem v podobě nejasností, dohadů a konfliktů při rozúčtování,“ vysvětluje Jan Kindl z realitní kanceláře Domov Reality.
Služby, za které by měl nájemník platit zúčtovatelné zálohy, upravuje občanský zákoník. Jde o dodávky vody, odvádění odpadních vod, čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných domovních prostor, provoz a čištění komínů a provoz výtahu.
Naopak, služby, které nájemce nehradí, zahrnují fond oprav, pojištění domu nebo odměnu správci či statutárním orgánům. Tyto položky byste rozhodně po nájemci chtít neměli. Častou chybou v praxi jsou neúměrně vysoké či naopak nízké zálohy. Ideální je nastavit jejich optimální výši.
Pokud na správu nemovitosti využíváte služeb profesionálů, pak jste těchto starostí ušetřeni.
