Mlží se vám okna, často se objevují i stékající kapky vody? V čem je problém a jak bychom měli stav řešit? Naopak v některých případech je rosení oken projevem jejich dobré funkčnosti. Jak rozlišit, kdy se jedná o problém a kdy nikoliv?
Rosení oken zevnitř
V podstatě se jedná o o přirozený fyzikální jev – kondenzát vzniká srážením vlhkosti na chladném povrchu. V případě okna tedy musí teplý a vlhký vzduch narazit na studený povrch skla. Ovšem studené může být pouze takové sklo, které neizoluje dokonale. Z tohoto jednoduchého principu plyne, že problémem rosení vnitřních povrchů budou nejčastěji trpět stará dvojskla, zejména pokud jsou ještě vybavena zastaralými hliníkovými rámečky. „Hliník dobře vede teplo, čímž napomáhá vzniku tzv. tepelných mostů. Taková izolační skla nejsou schopna teplo zadržet a ani se jím sama ohřát. Jejich vnitřní povrch tedy zůstává studený a pak stačí, aby se v místnosti vařilo, sprchovalo či třeba jen trochu více dýchalo, a na skle se začne tvořit kondenzát,“ uvádí Michal Široký z Building Glass. Pro uživatele plynou z takového okna hned dva problémy – zaprvé kvůli nedostatečné izolaci vzrůstají náklady za energie a zadruhé dochází k vlhnutí povrchů, což často vede i ke vzniku plísní.
Na dnes používaných trojsklech se vnitřní kondenzát už obvykle netvoří, a pokud k tomu přece jen dojde, tak je to buď při extrémních podmínkách, nebo kvůli použití zastaralého typu distančního rámečku – tedy již zmíněný hliníkový nebo obdobně nevhodný nerezový. V takovém případě je řešením výměna celého izolačního skla za takové, kde je použit takzvaný teplý rámeček
z kompozitního plastu.
Rosení oken zvenčí je naopak důkaz dobrých tepelně izolačních vlastností okna
Ranní zamlžení či námraza v zimních měsících na vnější straně okna není nic výjimečného. Nejde ani o závadu, naopak – je to důkaz velmi dobrých izolačních schopností okna, protože na těch hůře izolujících se kondenzát zvenčí netvoří. „U již zmíněných dvojskel ke vzniku kondenzátu dochází jen velmi zřídka, protože z interiéru uniká teplo, které venkovní sklo nahřívá. Teplota povrchu venkovní tabule proto neklesne pod rosný bod, což sice skýtá výhodu v podobě čistého ranního výhledu, ale na druhou stranu se to výrazně podepíše na spotřebované energii,“ vysvětluje Michal Široký.
Chcete-li se vnějšímu zamlžení oken přesto vyhnout, stačí použít sklo s tvrdým nízkoemisivním pokovením na vnější straně. Taková úprava omezuje tepelné ztráty sáláním, a tím i zabraňuje nadměrnému ochlazování, což výrazně snižuje tvorbu kondenzátu. „Výhodou zde je, že pokud se nebude sáláním ochlazovat venkovní sklo, bude i vnitřní sklo výrazně teplejší. Tím se podstatně zvýší tepelná pohoda v místnosti a významně klesne riziko tvorby kondenzátu na interiérovém skle, a to i v případě dvojskel,“ dodává odborník ze Saint-Gobain.
Rosení oken mezi skly vyžaduje opravu oken
Nejvážnější situace nastává, pokud se mlžení nebo kondenzát objevuje uvnitř mezi skly okna. Tento jev je známkou poruchy okna, s největší pravděpodobností jeho špatného těsnění. V takovém případě je pouze jediné řešení – oprava okna a výměna izolačního skla.
