Snížení rozdílů na vytápění v bytových domech a spravedlivější rozúčtování za energie. To jsou hlavní cíle nových legislativních změn, které s platností od 1. ledna 2024 připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Co je nového?
Nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění zavádí novela vyhlášky 269/2015 Sb.
Legislativní úprava vychází ze studie, kterou pro ministerstvo pro místní rozvoj zpravovalo České vysoké učení technické (ČVUT). „Novela zavádí dvě podstatnější parametrické změny. První z nich je posun tzv. dolního limitu z 80 na 70 procent. To povede ke snížení plateb za vytápění u bytů, které teplem šetří a tedy k větší motivaci uživatelů bytů vytápět byty hospodárně.
Druhou změnou je stanovení poměru základní a spotřební složky na základě průkazu energetické náročnosti budovy. Úspornější budovy tedy budou mít základní složku vyšší než běžné stavby, protože v nich dochází k větším tepelným prostupům mezi jednotlivými byty,“ vysvětluje Josef Haumer, vedoucí oddělení služeb bytového fondu společnosti Enbra.
Doposud tvořila základní složka, která je nezávislá na chování spotřebitelů, 30 až 50 procent nákladů na vytápění. Spotřební složka, která naopak odráží reálnou spotřebu bytu, činila 50 až 70 procent celkové částky. Teď se čísla zjednodušeně řečeno obrátí. V případě bytových domů, které jsou nejlépe zatepleny, a tudíž jsou označovány za úsporné, bude činit základní (paušální) složka 60 procent z částky za vytápění a spotřební složka 40 procent. U všech typů budov však může správce objektu, družstvo či společenství vlastníků jednotek navýšit či snížit základní složku o deset procentních bodů. Výše uvedené změny budou platit pro zúčtovací období, které započne od 1. ledna 2024. Ve většině případů tak bude zpracováváno v roce 2025.
Tři roky jako přechodné období
Obecně vzato by měla nová vyhláška zajistit spravedlivější rozúčtování tepla a u odborníků se setkává s pochopením. Vědci z ČVUT podle Haumera vzali do úvahy jak různorodou hospodárnost budov, která se dům od domu mění, tak požadavek na férovější rozpočítání energií mezi jednotlivé bytové jednotky. „Tato úprava respektuje vztah tepelných toků mezi byty u budov s různou kvalitou pláště budovy. Obě legislativní změny vychází z objektivní studie a lze je tedy hodnotit kladně,“ uzavírá Haumer.
Novinka se týká také samotných měřidel spotřeby energií. U těch systémů, které už vlastníci nemovitostí stihli nainstalovat a zároveň umožňují měsíční informování, vzniká tato povinnost od 1. ledna 2024. Pro ostatní je klíčovým okamžikem začátek kalendářního roku 2027, kdy se bude povinnost poskytování měsíčních informací o spotřebě týkat většiny bytových objektů v České republice. Povinnost poskytovat měsíční informace spotřebitelům vzniká na základě implementace evropské směrnice EED do české legislativy, a nelze se jí tedy vyhnout. Rok 2024, 2025 a 2026 je přechodným obdobím, které dává možnost, aby se jak uživatelé bytů, tak i společnosti, které službu poskytují, mohli připravit.
